Dětská krátkozrakost

Dětská krátkozrakost (progresívní krátkozrakost, školní myopie) je oční vada, která se projevuje růstem refrakce oka (dioptrií) postupně od nuly až po poměrně vysoké hodnoty. Tento děj se odehrává v rozmezí od raného školního věku do cca 20-22 let. Jedná se o vadu typickou pro prostředí technicky rozvinuté společnosti, která je u dnešních dětí stále častější. V zemích jihovýchodní a východní Asie začíná přerůstat v globální problém.

Průběh dětské krátkozrakosti je dobře lékařsky popsán, ale názory na příčiny a z nich vyplývající léčbu se liší. Dá se říci, že pro ni dosud neexistuje účinná prevence ani léčba. Byla publikována řada teorií. Tým, vedený Doc. MUDr. Karlem Kuběnou, CSc., který se problematikou dětské krátkozrakosti zabývá již desítky let, přednesl svoji teorii v roce 1996. Tato teorie předpokládá, že vznik a rozvoj krátkozrakosti je podporován světlem v kombinaci s určitými změnami na zadním segmentu oka. Více o tématu naleznete na www.kubena.cz. Na přání lékařského týmu spolupracuje naše firma na výrobě brýlových čoček TLT-D, které by podle této teorie měly vést ke snížení rozvoje dětské krátkozrakosti.

Čočky TLT-D slouží ke snížení progrese krátkozrakosti. Jejich použití je založeno na pracovní hypotéze progrese myopie světelným a jemu přilehlými neviditelnými složkami záření. Byla poprvé prezentována v roce 1996 na mezinárodní konferenci o krátkozrakosti v Hakone. V krátkozrakém oku způsobuje teplo, na které se energie záření mění v ohnisku před sítnicí, zvýšení teploty sklivce. Předpokládá se disponované dětské oko s vrozenou, i když velmi jemnou a v raném dětském věku skrytou malformací, t.j. nedokonalým uzavřením očního pohárku. Dlouhodobé léta trvající zvýšení teploty intersticiální tekutiny sklivce vede ke změnám jeho metabolismu, přibývá lysozomálních enzymů, které sklivec rozvolňují, destruují interní limitující laminu, obnažují retinální a chorioideální kapiláry, pronikají přes konus na cévnatku a bělimu, kde degradují interfibrilární substanci, což vede ke ztenčení bělimy a její elongaci. Obecným důsledkem je potom stálá progrese krátkozrakosti.

Řešení může spočívat v omezení přístupu záření, které do oka proniká, protože to je cesta, jak snížit množství tepla, ve které se záření v ohnisku transformuje. Možnou nápravu proto vidíme v nošení brýlí s čočkami, které plně propouštějí pouze ty vlnové délky, ve kterých se vidění realizuje (jde pouze o segment v rámci celé viditelné oblasti spektra). Přitom filtrují jim přilehlé oblasti spektra záření, které okem procházejí až na sítnici, Tato série čoček přitom bere do úvahy možná specifika působení UV záření na dětské oko. Realizace těchto čoček je možná pouze na základě doporučení očního lékaře. Snížení progrese krátkozrakosti vlivem brýlových skel TLT-D je znázorněno na obrázku. Na grafu vidíme zlom uprostřed čtyřletého sledovacího období, který nastal po nasazení brýlových skel TLT-D. Progrese krátkozrakosti se v průměru snížila o 30% (plná čára), progrese u kontrolní skupiny pokračovala s větší intenzitou (přerušovaná čára).

Změna progrese krátkozrakosti vlivem brýlových skel TLT-D (Česká a slovenská oftalmologie, 6/2002).

Filtrace energie z oblastí UV záření, viditelného záření a blízkého infračerveného záření však musí podléhat určitým pravidlům. Z hlediska omezení příjmu energie by bylo nejvýhodnější filtrovat energeticky nejbohatší UV záření. U světlých brýlí pro dospělé jej však není nutno filtrovat stoprocentně, alespoň ne kvůli sítnici, protože rohovka a čočka zdravého dospělého oka jsou samy dobrým UV filtrem. Určitou opatrnost budeme volit u filtrace UV záření u dětí, alespoň do doby, než se prokáže, proč dětské oko přijímá na sítnici mnohem větší podíl ultrafialového záření než později oko dospělé. Protože UV záření je přirozenou součástí slunečního záření a denního světla, musíme se domnívat, že je dětské oko z nějakého důvodu může potřebovat. Určitá filtrace je nicméně potřebná pro omezení tepelných účinků UV záření, zejména pro děti s progresívní krátkozrakostí a také na eliminaci vnějších příčin, jako např. oslabení ozónové vrstvy, které je dnes aktuální i v našich zeměpisných šířkách. U tmavých brýlí je naopak dobrý UV filtr nutný v případě dospělých i dětí.

Viditelné záření zase nemůžeme plně filtrovat u brýlí, které mají zůstat čiré. Tmavé brýlové čočky neznamenají automaticky omezení příjmu energie adekvátní jejich ztmavení, protože zornička se za tmavými skly rozšiřuje.

Jedinou oblastí, kterou můžeme filtrovat plně, je viditelnému spektru přilehlé infračervené záření. Tento segment proniká na sítnici bez jakékoliv překážky téměř bez ohledu na věk. Navíc příjem tohoto záření, které pochází rovněž z umělých zdrojů světla, je dnes vyšší, než odpovídá běžným hodnotám denního světla a rozptýleného slunečního záření.

Filtrace blízkého infračerveného záření je u čoček TLT-D intenzivnější. Napomáhá tak účinněji redukovat energetickou hodnotu záření v oblasti sítnice a přispívá také navození přirozenějšího prostředí pro dětské oči.

V tomto materiálu jsou obsaženy pouze nejzákladnější informace. Budeme kdykoliv rádi nápomocni radou a konzultací očním optikám i zákazníkům, abyste se o problematice mohli dozvědět více. Pomůžeme vybrat nejvhodnější způsob ochrany očí pro konkrétní práci nebo životní styl, pokud máte oči zdravé a budete chtít brýle jako ochranu pro svůj zrak a prevenci proti jeho přetížení a únavě.

Naopak u očních vad, které je třeba řešit speciálními brýlovými skly s ohledem na aktuální stav zraku je vždy potřebná spolupráce s očním lékařem.

© Karel Kuběna, únor 2003

Kontaktní místa naleznete ZDE.

© 2017  Karel Kuběna s.r.o. – Oční optika  |  design & kód & správa  Sophics, spol. s r. o.  |  webmaster  blond